Vznik vítkovické kopané se datuje od roku 1919, kdy skupina fotbalových nadšenců – Jan Krejčí, Václav Fischer, Arne Kahánek a Eduard Slezák, založila SK Slavoj Vítkovice. První hřiště si Slavoj vybudoval v Kunčičkách. Kvůli ekonomickým problémům, ale Slavoj musel skončit a nástupnickým oddílem se stal SSK Vítkovice. Tento klub hned od počátku prožíval velmi dobré sezony. V roce 1930 postoupil dokonce do I. A třídy. Ve třicátých letech byl vítkovický klub dokonce největším oddílem na Ostravsku. Počtem členů dokonce převyšoval SK Slezskou. Desetileté jubileum oslavily Vítkovice v roce 1932 velkolepě. Na svém hřišti přivítaly Slavii, v čele s fenomenálním Pláničkou. Prohra 1:2 byla více než lichotivá.
Vítkovický fotbalový stadion
Další velkou událostí byla stavba stadionu, na kterém Vítkovice hrají ligová utkání dodnes. Nový stánek se podařilo postavit v rekordně krátké době. Otevřen byl 19. srpna 1938. Stavařům v čele s architektem Antonínem Beránkem stačilo pouhých patnáct měsíců. V roce 1940 postoupil klub do Moravskoslezské divize. V tu dobu to byla třetí nejvyšší soutěž. Od té doby se Vítkovice nikdy nedostaly do nižší soutěže. Už o tři roky později zaútočily Vítkovice na postup do první ligy.
Povedlo se ale až v sezoně 1948/49. Za Vítkovice tehdy nastupoval pozdější dlouholetý fotbalový trenér a funkcionář Jiří Starosta, sportovní obojživelník Bouzek, pozdější trenér Dukly Vejvoda a především asi nejslavnější hráč české fotbalové historie, Pepi Bican. Ten dokonce v našem dresu ve svých sedmatřiceti letech získal svůj devátý, poslední titul krále střelců. V premiérové sezoně vstřelil úctyhodných dvaadvacet branek. Ve své první prvoligové sezoně skončily Vítkovice čtvrté a stejné umístění dokázaly obhájit i napřesrok.
Třetí rok ale pro Vítkovice znamenal pád. A nebylo to tím, že by si náš klub neobhájil účast v elitní soutěži. Vítkovice skončily na devátém místě, byly o příčku lepší než ostravský konkurent, Baník. Vedení soutěže se však rozhodlo provést nepochopitelnou reorganizaci, a tak společně s Vítkovicemi opustily první ligu kupříkladu i třetí Teplice a sedmá Žilina. Nastalo tak devětadvacet let dlouhé čekání na první ligu. Ke kuriózní situaci došlo v sezoně 1965/66, kdy do druhé ligy spadl i Baník. Oba ostravské celky hrály na samotné špici tabulky a společně se porvali o postup mezi fotbalovou smetánku. Ani v jednom derby Vítkovice neprohrály. Na podzim doma zvítězily 2:1, na Bazalech pak vyválčily remízu 1:1. Baník ale ztratil méně bodů se slabšími soupeři, a tak nakonec se radoval z postupu on.
Vítkovice se tak dočkaly až v roce 1981. Hokejisté tehdy získaly zatím poslední titul a fotbalisté se vrátili tam kam patří, do první ligy. Nejzajímavějším zápasem úvodní sezony, bylo jak jinak než derby s Baníkem. Na domácím hřišti Vítkovice prohrávaly už 0:2, nakonec však zvítězily 3:2. O pět let později přišel pro vítkovický klub rok snů.
Vítkovice se neztratily ani v evropských pohárech. V PMEZ porazily Paris Saint Germain a nad jejich síly bylo až FC Porto. Spanilá jízda pokračovala o rok později v Poháru UEFA, který Vítkovice vybojovali jako československý vícemistr. Na kopačkách Vítkovic postupně pohořeli AIK Stockholm, Dundee United a Vittoria Guimaraes. Spanilá jízda skončila až ve čtvrtfinále, kdy nad síly vítkovického celku byl Espanyol Barcelona. Venku Vítkovice prohrály 0:2, odveta skončila bez branek.
V lize už to ale tak slavné nebylo, Vítkovice skončily osmé. Od těch chvil se Vítkovice povětšinou jen potácely v dolních patrech prvoligové tabulky. Mužstvo prošlo výprodejem, navíc ho postihla ekonomická krize. Výsledkem byl pád do druhé ligy v sezoně 1993/94 a následná nešťastná fúze s Karvinou. Kvůli ní se Vítkovice dostaly až do MSFL, ze které ale naštěstí hned za rok postoupily zpět do druhé nejvyšší soutěže. Největšího úspěchu ve 2. Lize dosáhli vítkovičtí v sezóně 2002/03, kterou zakončili na čtvrtém místě tabulky a existovala I reálná šance na dodatečný postup do 1. Ligy. Ligová komise však nakonec udělila prvoligovou licenci týmu FK Chmel Blšany i na další ročník nejvyšší soutěže, a tak z případného postupu Vítkovic sešlo. Ve druhé lize působili vítkovičtí nepřetržitě od sezóny 1996/97 až do sezóny 2009/10, kdy následoval sestup do MSFL. Podzimní část sezóny 2010/11 zakončili vítkovičtí na pátém místě tabulky, ale klub zmítající se v ekonomických problémech skončil v insolventním řízení a fakticky zanikl. I přes veškerou snahu vedení klubu a fanoušků sezónu nebylo možné dohrát a klub po podzimní části odstoupil z MSFL.
V červenci vzniká občanské sdružení FC Vítkovice 1919, pod kterým odehraje nově vytvořený tým mužů pod stejným názvem sezónu v ostravské městské soutěži. Klub financovaný hráči a fanoušky skončí v desetičlenném pelotonu na sedmém místě. Před následující sezónou pak dochází k fúzi klubů Fotbal Poruba 2011 a FC Vítkovice 1919 a vzniká nový subjekt – MFK Vítkovice. Původní A-tým Vítkovic hrající městskou soutěž pokračuje jako B-tým, A-tým začíná sezónu v krajském přeboru.
